Délka: 12,8 km Obtížnost: středně náročná Okruh: ANO, Značení: značená
Trasa začíná v Horní Světlé pod Luží a odtud pokračuje po červené značce po silnici k chatě Luž k osadě Myslivny. Zde se stáčí vlevo a kolem hory Luž pokračuje podél státní hranice k vrchu Ptačinec na křižovatku turistických cest. Zde odbočuje vlevo a kolem Vrabčího kamene, Pěnkavčího vrchu, Pětikostelního kamene po modré turistické značce na rozcestí nad Stožeckým sedlem. Odtud jdeme vlevo po žluté turistické značce mírně do kopce pod horu Bouřný a dále sestupujeme k silničce na místo zvané U Jána pod Malým Stohem. Zde si můžeme prohlédnout zajímavé místo zvané Sirný pramen. Přetneme silnici a po žluté stoupáme nejprve na vrchol Malého Stohu, odkud jdeme mírně z kopce nad údolím říčky Peřejky až k údolní nádrži Naděje. Zde na křižovatce odbočíme vlevo a po červené značce sestupujeme zpět do obce Horní Světlá pod Luží.
Osada Horní Světlá je nejvýše položenou obcí Lužických hor. Nachází se tam významné středisko zimní turistiky. Je východiskem upravovaných běžeckých tratí ve vrcholových partiích Lužických hor a současně zde nalezneme i lyžařské středisko sjezdového lyžování. Ze severní strany Luže je umístěno lyžařské středisko Waltersdorf (SRN). Bežecké stopy jsou propojeny na obě strany hranice a dosahují několika desítek km. V dolní části vesnice při hranici s Německem se nachází Národní přírodní rezervace Brazilka.
Luž (793m) je výrazná znělcová hora, nejvyšší vrchol Lužických hor. Leží přímo na česko-německé hranici. Z vrcholu je nádherný rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu.
Stožecké sedlo se nachází v Jedlovském hřbetu mezi Pěnkavčím vrchem a Stožcem. Od roku 1805 jím prochází silnice spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím, dnes má označení I/9 a spojuje Prahu s Rumburkem. V sedle je parkoviště. Díky velkému převýšení mezi osadou Lesné a sedlem (150m na 3km) zde byly dříve pořádány automobilové závody.
Nedaleko rozcestí se nachází sirný pramen - přírodní zajímavost, na levém břehu Hamerského potoka v lesní bažině jsou malé pramenné tůňky. Kameny i vegetace jsou pokryty světle okrovými sraženinami. Síru pramen neobsahuje, ale je pravděpodobné, že dříve voda obsahovala sirovodík - odtud také název pramenu sirný.
Přírodní památka Ledová jeskyně Naděje je puklinová pseudokrasová jeskyně v suťovém poli na severní návětrné straně Suchého vrchu. Vchod jeskyně je v nadmořské výšce 580m mezi velkými skalními bloky. Vlastní jeskyně je 30m dlouhá puklina. V prostorách jeskyně se celoročně hromadí chladný vzduch, který umožňuje tvorbu a přetrvání ledové výzdoby. V jeskyni žijí některé druhy netopýrů. Od roku 1980 je jeskyně pro veřejnost uzavřena.
Přehradní nádrž Naděje leží v hlubokém zalesněném údolí Hamerského potoka pod Suchým vrchem. Byla postavena podle projektu A. Niklase z Teplic v letech 1937-1938 a sloužila jako akumulační nádrž pro pohon mlýna a pily v blízké osadě Hamr. Kamenná přehradní hráz je přes 91m dlouhá a 8,5m vysoká. Velikost zatopené plochy je 1,16ha. V současné době není nádrž vodohospodářsky využívána. Koupání je zde možné, ale na březích nejsou žádné pláže a voda je často i v létě velmi studená.
křižovatka s 
a cyklo 21 
Hornická 
křižovatka s 
cyklo 3055 
