Délka: 20,6 km
Obtížnost: středně náročná
Okruh: ANO, Značení: značená
Z Nového Boru se vydáváme po červené značce směrem na vrch Klíč. Přetneme státní silnici a pokračujeme dále vzhůru kolem lesní studánky stále po červené lesem na křižovatku s modrou turistickou značkou pod vrcholem Klíče. Vystoupíme na hřeben a příkře stoupajícím chodníkem na vrchol hory, odkud jsou překrásné rozhledy. Severním úbočím sestoupíme po červené značce k silnici Svor - Polevsko, dále pokračujeme vpravo spolu se žlutou značkou do obce Svor. Ze Svoru jdeme po červené kolem železniční tratě do osady Rousínov, kde zatočíme vpravo a kolem bývalého mlýna po zelené značce jdeme až na náměstí do obce Cvikov. Ze Cvikova trasa výletu vede po zelené turistické značce kolem malého rybníka skalním údolím do Branovského potoka ke skalnímu útvaru zvanému Panenské skály. Od Panenských skal jdeme stále po zelené kolem Havraních skal přes půlnoční stráň zpět do Nového Boru, kde na náměstí tato trasa končí.
 
|
|
Podívejte se na mapu
|
 | Na území dnešního Nového Boru vznikla v roce 1702 osada, která se později rozvíjela především díky trase z České Lípy na Rumburk. Roku 1757 povýšila Marie Terezie Nový Bor na městečko. Město získalo světovou proslulost díky obchodu se sklem. Na náměstí se dochovaly staré domy s dřevěným patrem a empírové i barkokní faktorské domy. V jednom z těchto objektů se v současnosti nachází sklářské muzeum. Okolí Nového Boru dominuje silueta hory Klíč. |  | Hora Klíč je mohutný čedičový kužel na jehož vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je skutečně nádherný výhled. Za jasného počasí jsou vidět i Krkonoše. Na jihozápadním úbočí hory je až 60m vysoká, místy převislá skalní stěna s rozsáhlým suťovým polem. Vrcholové partie hory byly roku 1967 vyhlášeny přírodní rezervací. Na západní straně kopce jsou vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka. |  | První zmínka o obci Svor je z roku 1395. Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavena na pozdně barokní kostelík Nejsvětější Trojice s věžičkou. |  | První zmínka o Cvikovu pochází z roku 1352. Ve městě se snoubí historická typicky městská zástavba měšťanských domů s vesnickými roubenými domy. Cvikov je křižovatkou a vstupní branou do Lužických hor. Nachází se zde několik rybníků jako např. Cvikovský rybník, Třeťák, Veselák a další, které jsou využívány k chovným účelům a k rekreaci. Město a jeho blízké okolí je vyhlášenou rekreační oblastí. V letním období je využíváno Cvikovsko k pěší turistice a cykloturistice a v zimě jsou zde vhodné podmínky pro běžecké i sjezdové lyžování. |  | Údolí samoty se rozkládá severovýchodně od obce Radvanec a na jeho okraji najdeme dvojici pískovcových skal nazvaných Panenské skály. Větší ze skal se nazývá Čertova skála nebo Škuner a je vysoká 30m. Druhá skála je štíhlá věž nazývaná Pirát či Panenská skála. Tato skála má zajímavý tvar a ve vrchní části je malé skalní okno. Pod skalami je malý skalní výklenek s vytesanou lidovou plastikou. |  | Havraní skály tvoří skupinu sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících z nevelkého, zhruba 300m dlouhého pískovcového hřbítku. Nejmohutnější a nejvyšší skála měla podle pověstí sloužit ještě v 17. století jako popraviště Sloupského hradu. Z vyhlídky na vrcholku jsou vidět lesnaté kopce v okolí Sloupu, na jihu vyčnívá Špičák u České Lípy. Některé věže Havraních skal příležitostně využívali horolezci, kteří je nazývají Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. |
|
