Délka: 8,3 km Obtížnost: středně náročná Okruh: ANO, Značení: značená
Tato trasa začíná v centru Bítova, odkud pokračujeme nejprve po modré a červené turistické značce k rozcestí Vraneč. Zde modrá zatáčí vpravo a my jdeme stále po červené k hradu Bítov. Po prohlídce hradu a okolí se vydáme několik stovek metrů zpět a u kapličky začneme poměrně prudce scházet po místní značce dolů k přehradní nádrži. Musíme obejít Bítovskou zátoku - procházíme chatovými osadami a dojdeme až ke kempu Horka. Dále pokračujeme kolem zátoky po příjezdové silničce až k mostu přes vodní nádrž Vranov. Přes most přejdeme na druhou stranu a po zelené turistické značce dojdeme po silnici k prudké odbočce vlevo na Cornštejn. Po této silničce se dostaneme ke zřícenině tohoto hradu. Po prohlídce hradu se opět vrátíme zpět přes most a stále po zelené stoupáme do obce Bítov.
Původní městečko ležící v podhradí zatopily vody Vranovské přehrady, zbudované v roku 1934. Dnešní obec je vyhledávaná turisty a její aktivity jsou spojeny s hradem.
Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země. Leží na skalnatém ostrohu, který je ze tří stran je obtékán řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Původně dřevěný hrad střežící jižní hranici země, byl brzy nahrazen hradem kamenným. Jádro hradu pochází z 60. let 11. století. Kouzlo Bítova dotváří početné sbírky zoopreparátů - upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, Jiřího, barona Haase, spoluvlastníka západočeských továren na porcelán a jeho slavnou bítovskou zoologickou zahradu.
Hrad vybudovaný ve 14. století leží na strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce ve 20. století. Prohlídka je možná pouze s průvodcem. Nejvyšší počet návštěvníků v jedné skupině je 20 osob. Délka prohlídky asi 45 minut. U hradu není možné parkování! Nejbližší parkoviště je vzdáleno cca 1km za mostem přes přehradu u silnice do Bítova.
křižovatka s 
a cyklo 5007 
po místní značce 
