Rostlinstvo

Bílé Karpaty jsou zvlášť cenné nejen díky absolutnímu počtu druhů, ale zejména jejich skladbou.

Většinu území zabírá Karpatské mezofytikum, a to především fytogeografický okres Bílé Karpaty lesní. V jeho nižších polohách převažují karpatské dubohabřiny, místy ovšem i s vtroušeným bukem. Výše na ně navazují bučiny, suťové lesy a ojediněle i acidofilní bučiny.

V nejteplejší jižní části CHKO rostou na prudších svazích s jižní expozicí ostrůvky teplomilných doubrav. Zachovalé zbytky jsou však velmi vzácné, neboť právě tato část CHKO byla nejdříve odlesněna. Ve stromovém patru se objevuje dub letní , habr obecný a lípa malolistá, keřové patro v nižších teplejších polohách vzácně provázejí dřín obecný a klokoč zpeřený . Bylinné patro bývá druhově bohaté.

Mnohem vzácnější jsou panonské dubohabřiny, jejichž fragmenty se vyskytují jen v okolí Radějova a Tvarožné Lhoty. Liší se především zastoupením teplomilných prvků, např. kamejky modronachové .

Ve vyšších polohách Bílých Karpat jsou vyvinuty bučiny. Pouze na prudké svahy v nejvyšších polohách (např. na Velké Javořině) jsou vázány suťové lesy.

Nejcharakterističtějším nelesním typem vegetace Bílých Karpat jsou květnaté orchidejové louky, které patří k druhově nejbohatším typům lučních porostů ve střední Evropě. Mimořádně rozsáhlé plochy této vegetace se nacházejí v jižní části CHKO (mezi Stráním a Radějovem), v menší míře se zachovaly i jinde. V této vegetaci najdeme druhově i početně nejbohatší zastoupení vstavačovitých rostlin v rámci České republiky. Na vlhčích místech tyto porosty přecházejí v bezkolencové louky, pro něž je typická přítomnost srpice barvířské, tužebníku obecného a omanu vrbolistého.

Charakteristickou součástí luk a pastvin jsou velmi často také prameniště a luční mokřady. Jejich vegetace se liší podle dynamiky vodního režimu a chemismu vody.

V CHKO Bílé Karpaty se vyskytuje celkem 103 chráněných druhů cévnatých rostlin, z toho 27 v kategorii kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených a 39 v kategorii ohrožených druhů. V CHKO Bílé Karpaty se vyskytuje (resp. vyskytovalo) 41 z celkového počtu 56 druhů vstavačovitých, doložených z území České republiky. Ačkoli zde řada druhů má dnes nejpočetnější populace v rámci státního území, ani mezi nimi se Bílé Karpaty nevyvarovaly ztrát. Již zde neuvidíme toříček jednohlízný (Herminium monorchis), vstavač řídkokvětý, vstavač trojzubý, vstavač štěničný ani švihlík krutiklas. Z dalších významných druhů ve zdejší přírodě vyhynul i hořec bezlodyžný.

V lesích se nepříznivě projevuje změna druhové skladby, která vedla ke zvýšení počtu nahodilých těžeb. Postupně se začínají uplatňovat jemnější formy hospodaření, které nahrazují zaužívaný holosečný způsob obnovy. Lesní rezervace jsou vesměs příliš malé na to, aby mohly být ponechána samoregulaci.